[Recenze] Bleeding Edge - Když nechcete vybočit z davu, ale zapadnout.

Po skoro čtyřech měsících jsme se odhodlali vyzkoušet si PVP brawler Bleeding Edge od Xbox Studios a Ninja Theory. „Když už se roztrhl pytel s kompetitivními tituly, tak proč to neuděláme taky?“ tipujeme, že si řekli v Microsoftu. A vznikla z toho jen další hra, která nejspíš skončí někde na půdě mezi starými a nepotřebnými hračkami.

4 proti 4

Bleeding Edge je multiplayerová akční hra z pohledu třetí osoby, kde bojujete 4v4 v arénách s vámi vybranými hrdiny. Značná inspirace lépe povedeným Overwatch vás praští přes nos hned při prvním spuštění. Vyberete si jednoho z 12 bojovníků, kteří mají své unikátní schopnosti a osobní příběhy, a hurá do arény. Nejlepší je, že žádný z nich nepůsobí overpowered dojmem, až se bojíme tvrdit, že v Ninja Theory vytvořili skvěle vyvážené fightery. Ne, že by to ale něco změnilo na hratelnosti.

Taky zde je důležité, aby se tým skládal z tanka, supporta a damagerů. Nadruhou stranu nelze říct, že by role byly zcela zásadní, jako například v Overwatch. Za odehraných 20 hodin jsme ještě nenarazili na souboje, kde by bylo potřeba taktizování či domlouvání se se spoluhráči. Prostě jsme do sebe naběhli a děj se vůle boží. Fungovat jako tým bylo potřeba jen aby nedošlo k početní převaze, jinak spíše záleželo na individuálních schopnostech hráčů. Vypadalo to tak, že jediný, na kom skutečně závisí vítězství celého týmu je support neboli healer. Pokud jsme ho neudrželi naživu a zároveň, co nejdříve nezneškodnili toho otravného syčáka od vedle, tak byl s námi konec.

Mačkáš mi hada….

Tuhle nevděčnou pozici jsme si sami zkusili v hadí kůži za Kuleva, což je takový fajn zombie chlapík s upovídaným hadem. Kromě healování umí taky prskat jed a házet voodoo dotky po nepřátelích. Kulev je určený už pro pokročilé hráče, ale my nejsme žádné máčky, a tak jsme si ho zkusili hned ze startu. Škoda, že vám nemůžeme přehrát ten toxický výlev v chatu na naši adresu. Nicméně uznáváme, že kvůli nám tým prohrával, než jsme zjistili, jak hada správně uchopit do ruky (no, no, klídek tam vzadu).

Mnohem víc nám sedl jiný nemrtvý maník, nebo spíš mánička. Doslova death metalista Nidhóggr se svou kytarovou sekyrou, metajícím plamenným dechem a drsnými metalovými hláškami byl to správné ořechové.

Každý hrdina má dva základní útoky, tři speciální ability a jeden ze dvou super útoků, který si zvolíte při výběru. Kromě bezhlavého mačkání útoku je důležité se i bránit. Správné vyhnutí se útoku protivníka vás může dostat do výhodného postavení, stejně tak i dobře provedený protiútok. Na správné načasování protiútoku to chce ale už skill. Z těch bojů nemáme vyloženě špatný pocit, ale ani z toho neskáčeme 20 metrů vysoko. Efekty vypadají sice skvěle, ale co z toho, když se to vše ztrácí v průměrnosti.

Hrdinům nechybí ani pasivní schopnosti. Ty si postupně odemykáte levelováním nebo kupujete. Sami si přitom zvolíte, které tři pasivky u bojovníka využijete. Měnit si je můžete kdykoliv.

Dej mi víc, tohle nestačí

Herní režimy jsou zatím stále dva. Objective Control ve kterém se snažíte obsadit a udržet stanoviště ABC na mapě, díky čemuž získáváte body. Druhý je Power Collection, které má dvě fáze - sbírací a odevzdávací. Nejdříve sbíráte Power Cells různě rozmístěné po mapě, popřípadě kradete protivníkům tím, že je zneškodníte. Po nějaké době se objeví náhodné místo pro jejich odevzdání. V obou režimech získáváte body i za zabíjení protivníků. A opět, co si můžeme jako nároční pvpčkaři z tohohle odnést? Průměrné souboje u nudných herních módů? Tohle dnes už prostě nestačí.

Map je tu zatím taky poskrovnu. Jejich kvantitu vynahrazuje ale originální zpracování. Každá aréna je naprosto jedinečná a má své speciální nástrahy, které vám mohou pomoci nebo uškodit. Mínus ale vidíme v tom, že stejné mapy jsou použité pro oba herní módy.

Je to vůbec o skillu?

Klasické rozložení QEC v Bleeding Edge vystřídáte za X,Y,R1, protože se zde podporuje a hlavně doporučuje hrát na gamepadu. Důvod najdete v crossplayi mezi PC a Xboxem, tak aby konzolisté nebyli znevýhodněni například pomalejším aimem. Ten je automatický, ale pomocníka si můžete vypnout. Samozřejmě nikdo vás za používání klávesnice neukřižuje.

U čeho můžeme konečně přinést nějaká slůvka chvály je ovládání. To je snadné, ale přesné. Mordování nepřátel byla jedna báseň. Jen díky tomu jsme dokázali v téhle cyberpunkové slátanině vydržet tolik hodin, jinak bychom to vzdali mnohem, mnohem dřív. Určitě můžeme poděkovat spoustě pomocníkům při ovládání. Zamířit na hráče nebyl taky sebemenší problém, i díky uzamykatelnému focusu a případnému přepínání na další hráče pravou páčkou.

Z ovládání jsme měli fakt dobrý pocit, škoda jen, že pohyb bojovníků působí těžkopádně a pomalu. Abyste se rychleji pohybovali po mapě, tak využijete hoverboardy, které si za vyhrané peníze můžete kupovat. Ano, čtete správně, tomu se říká SWAG. V tom je vlastně celý smysl Bleeding Edge. Zvítězit v aréně, nasbírat zkušenosti pro vyšší level, odemknout si vylepšení pasivek, a nasbírat herní měnu na koupi nových skinů, hoverboardů a jiných kosmetických úprav. Sarkasticky tleskáme, že s touhle „originální“ náplní přišli vývojáři v roce 2020.

Čím víc barev, tím víc crazy

Bleeding Edge vám bude graficky připomínat Borderlands. Konkrétně máme na mysli cell shading, který zde ale hraje daleko širší paletou barev. Vývojáři se snažili namíchat takový mix, který bude vypadat hrozně cool, crazy, scifi a punkově. "Lupni si LSD a maluj," asi tak nějak znělo zadání. No dobře, nebuďme jak Jaro Slávik a trochu uberme na kritice. Dívá se na to hezky, a animace při soubojích vám vytvoří takovou vizuální bombu, ve které se snadno ztratíte.

Kdo si počká, ten se dočká

Technické problémy z bety se zdály být už konečně vyřešené. Co nás ale štvalo, tak dlouho trvající matchmaking a hned po něm načítací obrazovka před soubojem. Jasně, můžete namítat, že načítání závisí na internetovém připojení všech hráčů jako je tomu třeba u League of Legends, ale na to vám řekneme, že i tam nás to štve. A dobře, ještě uznáváme, že když hru hraje celkem nějakých 27 tisíc hráčů po celém světě, tak to chvíli potrvá, než se někdo najde. Což ovlivňuje taky rychlost vyhledávání náhradníka, když nějaký ňouma opustí zápas, popřípadě by se mohl do hry přidat bot, který alespoň trochu vyrovná šance.

Verdikt

Nemůžeme říct, že by Bleeding Edge byl špatná akční onlinovka, ale je to jen další šedá myš, co se ztratí v davu. Bavit by vás to několik hodin mohlo, ale nejdřív to chce víc herních módů, víc map, víc motivace ke hraní. Sbírání zkušenostních bodů a peněz kvůli pár skinům a kosmetickým blbostem nestačí. Tím si dlouhou životnost v dnešní době onlinovka nezajistí. A cena je zatím vůči nabídce obsahu trochu přemrštěná. Předplatitele Xbox Game Pass to ale nemusí trápit.

Bleeding Edge vyšlo 24.- března 2020 na PC a Xbox One. Dostupné je taky v rámci předplatného Xbox Game Pass. Cena hry je v době recenze 30 eur (cca 750 Kč). Českou lokalizaci zde nenajdete.

Vývojář: Ninja Theory / Vydavatel: Xbox Game Studios