Kolik chyb a špatné optimalizace je třeba?
Očekávání, odklady a kontroverze. Tři slovíčka, která doprovázela vývoj a následné vydání klenotu polského herního studia CD Projekt RED. Jejich doposud největší herní výtvor s Geraltem v hlavní roli ukořistil srdce mnoha milionů hráčů po celém světě. Zaklínač, zejména jeho třetí pokračování s podtitulem Divoký hon, patří mezi nejlepší hry v žánru. Fanoušci samozřejmě očekávali, že podobný osud stihne i téměř dekádu vyvíjený Cyberpunk 2077. Dystopické Night City, řada RPG prvků v originálním pojetí, propracovaný příběh a skvělá grafika. Taková očekávání měl snad každý, kdo se na hru alespoň trochu těšil. Je výsledek zklamáním a hra obětí přehnaného hypu, nebo se drobné vady na kráse až přespříliš zveličují? V Night City jsme pár desítek hodin strávili a takto to dopadlo.
Recenze neobsahuje spoilery a záměrně se vyhýbá určitým (pro hodnocení méně důležitým) herním prvkům a konkrétním postavám.
Ahoj V, dneska ti to sekne
Cyberpunk má řadu mechanik, které lze porovnávat s širokým spektrem jiných her různých žánrů. Dává tak za vznik celkem unikátnímu zážitku. Pro začátek tu máme třeba tvorbu postavy. Samozřejmě není tak detailní jako v případě The Sims. Rovněž nejde o nic převratného v daném žánru. Přesto se jedná o velmi důležitý prvek, který vás ještě před zapnutím samotné hry sblíží s vaší postavou.
Vybrání vašeho původu a „životní cesty“ ještě umocňuje imerzi, která nastává před samotným prvním spuštěním. Chcete být drsná dívka z venkova, nebo kravaťák z korporace? Co takhle ostřílený hoch z ulice? Není problém. Na výběr máte 3 cesty, které upraví nejen začátek vašeho příběhu, ale změní průběh i řady dialogů. Ztělesnění hlavní postavy se jménem V [ví] je následně velmi jednoduché a víceméně si díky tvorbě postavy a výběru životní cesty můžete vyzkoušet role-play podle vaší režie.
Promluvme si
Dalším důležitým prvkem jsou dialogy. Jejich objem, důležitost a propracovanost ohýbá žánr hry až k adventuře. Zde sehrál velkou roli český překlad, který musel být vzhledem k využívaným futuristickým termínům nelehký. Jeho provedení rozhodně patří mezi lepší. Zpátky k jádru věci, totiž samotným rozhovorům. Prakticky v každém získáte možnost odpovídat dle svého uvážení. Můžete tak protějšku dát najevo svoji nevěřícnost, náklonnost nebo třeba nadhled. Vedlejší otázky vám mohou napovědět i další podrobnosti o úkolu, člověku a souvislostech. Není radno je ignorovat.
Hloubku dialogům dává hned několik aspektů. Určité se liší podle vašeho pohlaví. Jiné odpovědi získáte, pokud s druhou postavou máte kladný, případně negativní vztah. Vzhledem k vaší životní cestě můžete navíc odpovídat s využitím předností vašeho původu a zkušeností. Korporát se tak například skvěle vyzná ve firemních postupech. Můžete tím ze sebe udělat „pana chytrého“ a vyčíst situaci během zlomku sekundy. Tyto dialogové možnosti se liší v závislosti na zvolené cestě a je jen na vás, zda je využijete.
Některé dialogy lze ovlivnit i maličkostmi, na které narazíte zcela náhodně. Odejdete v půlce rozhovoru od člověka, který vám nabízí zakázku? Možná se naštve, možná vás zavolá z dálky a nabídne lepší cenu.
Všechny postavy se přitom chovají logicky a musíte si k nim najít cestu. První rozhovory mi přišly jako poznávací, kdy nevíte, jak se druhá strana zachová. Později jsem začal tušit, kdo je „netykavka“ a s kým si můžu v klidu popovídat.
Vzhůru do města
V mezičase rozhovorů a kochání se do zrcadla nad vaším překrásným (nebo překrásnou) V můžete vyrazit do ulic Night City. Zde se odehrává hlavní příběh a nebudeme lhát, jeho dokončení zabere klidně jen 20 hodin. Reálně ale pozbývá smyslu skákat po každé příběhové misi bez průzkumu okolí. Tento bod je trochu kontroverzní. Pokud byste hru hodnotili na základě délky a obsahu pouze hlavní příběhové linie, uděláte velkou chybu. Celá hlavní zápletka na sebe nabaluje vedlejší dějové linie velice ladným způsobem a vytváří ze Cyberpunku titul, který se opravdu liší od zbytku.
Začátků hry je několik, konců taky a vlastně každý průchod je v něčem originální. Ať už jde o vaše rozhodnutí, výběr postranních misí a způsob jejich dokončení. Po konci hlavní dějové linie tak máte okamžité nutkání zkusit jiný konec. Posléze si hru zahrát jinak, s odlišnou životní cestou a chovat se k postavám jinak. Najednou zjistíte, že jste v Cyberpunku strávili desítky hodin a pryč jsou předsudky o krátkém příběhu. Do Night City vás prostě něco opakovaně táhne.
K opakovatelné hratelnosti nahrává i fakt, že velká část misí jde dokončit různým stylem. Využil jsem pomalé hackování ve stylu Watch Dogs, plížení alá Splinter Cell i rambo postup, jenž přetavil hru v regulérní střílečku podobnou Call of Duty. Cyberpunk vám dává možnost řadu misí dokončit velmi rozličným způsobem a budou vás tak bavit i při opakovaném průchodu.
Očipovat? No jasně!
Zkažená budoucnost vyobrazená v Cyberpunku navíc skvěle prorůstá do dalších RPG prvků. Postavu si lze vylepšovat čipy, implantáty a dalšími technologiemi, které nám nyní přijdu tabu. Umělá vylepšení přidávají různé schopnosti a statistiky. Nejde o nic převratného svým konceptem, ani provedením. Vylepšení si konec konců koupíte za vydělané peníze ve hře. Jenže samotná implementace vystupuje nad průměr ostatních titulů. Kyberware se totiž do dystopického Night City hodí a nejde tak jen o povinné vylepšování postavy, je to součást tamního života.
Zbylé prvky vylepšování postavy už tak ladným dojmem nepůsobí, zároveň zde není moc co vytknout. Nové úrovně vám otevírají body, za které si lze vylepšit atributy. Ty se pak větví na jednotlivé dovednosti. Časem se tak stanete silnější a násilím můžete otevírat dveře. Chytrost vám zase odemkne některé méně důležité, přesto zajímavé dialogy. Provázání s ostatními prvky hry opět vybočuje nad průměr.
O dvě ulice výš
Samostatnou kapitolu si zaslouží město. Polským vývojářům se musí nechat, že vystihli atmosféru Night City a okolí skvěle. Od temných ulic plných pochybných existencí až po korporátní balkóny výškových budov. Menší rozloha města je vykoupena vertikálním rozpoložením. Night City tak působí komplexně a propracovaně.
Najdou se tu ovšem celkem zvláštní chyby. Například jízdní model působí dobrý dojmem, pokud sami řídíte. V případě, že se vezete jako spolujezdec, máte pocit, jako by se auto pohybovalo na umělém vzduchovém polštáři. Do sedadla spolujezdce se přitom posadíte několikrát a zvláštní pocit z fyziky pohybu přetrvá i po hodinách hraní. Výhrady si zaslouží i minimapa ukazující sotva pár metrů dopředu. Odbočku tak často minete, protože se prostě na mapě objeví pozdě. Nemluvě o často zmatečném zobrazování cesty, kdy nevíte, zda využít následující sjezd z dálnice. Ve hře s otevřeným světem jde o maličkost, jenž vás bude štvát velmi často.
Chyby a optimalizace
Před závěrečným shrnutím bych se slušelo zmínit onen kontroverzní bod. Ano, hra má řadu převážně vizuálních chyb. První přijde po pár minutách hraní a zapamatujete si jí, protože byla vtipná. Jiná přijde v emotivním momentu, kdy se vám protějšek vyzpovídá, ačkoliv sedí uprostřed zdi. Ta už zamrzí více. Takto bychom mohli pokračovat opravdu dlouho. Aktuální stav hry nepředstavuje problém pro kompletní průchod na PC a novějších konzolích. V nejhorším případě musíte načíst poslední uloženou pozici, což se mi za desítky hodin stalo dvakrát. Bugy kazí atmosféru a zhoršují dojem ze hry. Dají se ovšem odstranit a nepředstavují překážku při hraní.
Optimalizace na PC a novější konzole je v pořádku, ačkoliv s tímto tvrzením dost lidí nebude souhlasit. Hra vyšla na přelomu generace konzolí. To znamená, že musí fungovat na Playstationu 4 z roku 2013 i PS5 z listopadu 2020. Ano, na starších konzolích (původní Xbox One a PS4) Cyberpunk běží špatně a máte právo na vrácení peněz. Samotný CD Projekt RED toto uznal. O těchto případech se tedy nemá cenu bavit.
Vzhled hry nedosahuje slibovaného next genu, protože ho brzdí podpora starších zařízení. Zároveň titul neběží ideálně na novém hardwaru ze stejného důvodu. Tak to prostě je. Přesto Cyberpunk vypadá obstojně a žádný z výše popsaných aspektů ve výsledku požitek ze hry nesnižuje takovou měrou, aby šlo hodnocení značně dolů. Nakonec si totiž hru užijete i s chybami a nižšími detaily.
Samostatný rozbor optimalizace a chyb naleznete v našem starším článku.
Dokonalá hra? Ani omylem
Skládačka s názvem Cyberpunk 2077 se tak začíná pomalu dotvářet. CD Projekt RED vytvořilo řadu dílků, jenž do sebe perfektně pasují. Zasazení, příběh a herní prvky vytvářejí titul, který není revoluční. Přináší ale řadu velice povedených aspektů, jenž takto pohromadě jinde nenajdete.
Když vývojáři opraví chyby a zlepší optimalizaci, třeba si hodnocení 10/10 Cyberpunk odnese. V tomhle stavu je ovšem co zlepšovat. Hru si užijete i s vadami na kráse, které ale nelze přehlížet. Cyberpunk 2077 patří mezi herní klenoty. Není perfektní, ani bez chyb, přesto je výjimečný a nadmíru zdařilý.
