Po 13 letech se vracíme do Bright Falls. Studio Remedy Entertainment se rozhodlo navázat na první díl úspěšné hororové hry Alan Wake. V hlavní roli s detektivkou FBI, Sagou Anderson, budeme vyšetřovat již několikátou vraždu v Cauldron Lake. Sagu čeká množství překvapení a samozřejmě ne úplně příjemných.
Hororovky nikdy nebyly mým oblíbeným herním žánrem a jen málokterý hororový titul mě skutečně dokázal oslovit svojí atmosféru a strašidelnými momenty. Jako člověk, který hrál všechny tituly ze série Alan Wake, vám poradím, že pokud čekáte na stejný nebo alespoň trochu podobný styl jako v prvních dvou hrách, tak budete na omylu. Alan Wake II představuje přepracování směru celé herní série. Tento pohled na hru bude proto bez velkých spoilerů, abyste si hru mohli užít i po jejím přečtení.
Vše do sebe zapadá
Začněme tím nejdůležitějším v hororovém žánru - atmosférou. A ta je skvělá. Kombinací vizuální stránky, hudby, herních mechanik a příběhu se Remedy podařilo dosáhnout zlaté střední cesty. Hra není neustále děsivá, ale zároveň vás nenechá dlouho odpočívat.
Vizuální stránka je realizována na jedničku s hvězdičkou. Po odhalení systémových požadavků hry jsem jen nevěřícně hleděl na monitor. A to se říká, že RTX 4090 v dnešní době nemá využití - no, tady ano. Od hry jsem měl velká očekávání. Všechna však splnila. Hrál jsem na maximální detaily s kompletním Ray Tracingem ve 2K rozlišení, a musím říci, že to byl zážitek. Vývojáři společně s NVIDIA nastavili laťku velmi vysoko. Detailní odrazy neonových značek v kaluži, krásné scenérie se západem slunce a zrcadla, která skutečně plní roli zrcadel, byly asi nejčistší, jaké jsem kdy ve videohře viděl.
Zvuková stránka je jednou z nejdůležitějších prvků v hororech, a to nejen ve hrách. Nic totiž nedokáže vyvolat strach více jako nepříjemná hudba, která vám rychle naznačí, že v určité části světa nejste vítáni a cesta k plnění úkolu nebude jednoduchá. Už po prvních pár minutách ve hře vám bude jasné, že Alan Wake II nebude procházkou růžovou zahradou a že se rozhodně budete bát - a to velmi často. Absolutním vrcholem hry pro mě byly dvě mise, které mají něco společného. První z nich je „We Sing,“ při které procházíte interaktivním muzikálem a závěrečná mise „Come Home,“ kde bylo využití hudby zásadní součástí vyprávění příběhu.
Přítomné herní mechaniky sice nebudou revolucí ve světě videoher, ale do typického a nudného walking simulátoru, kde vás občas něco vystraší nebo nahání má hra naštěstí daleko. V případě hlavní hrdinky budete mít k dispozici tzv. „Mind Place,“ kde po získaných důkazech a informacích můžete vydedukovat, co je nejlepším dalším krokem ve vyšetřování. Podobnou místnost můžete navštívit i u samotného Alana. V těchto místnostech strávíte spoustu času a obě mají význam v příběhu.
A nejdůležitější část hry, její příběh. Nikdy jsem nebyl fanouškem hororových příběhů, zpravidla jde o často až primitivní příběhy, které vývojáři různých hororových titulů recyklují bez mrknutí oka. Zde však musím složit poklonu, ujišťuji vás, že v žádném okamžiku hry vám nebude jasné, co se vlastně bude dít - a to je dobře. Hra je plná zvratů a ani do posledního momentu nebudete vědět, jak se vlastně celý příběh rozluští.
Další silnou stránkou hry jsou dobře napsané postavy. To platí i v případě hraných cutscén, které v hře také najdete. Jedna z mých nejoblíbenějších postav je údržbář Ahti, který vám v velmi temném herním světě vždy ukáže světýlko naděje a posune vás ve hře dál.
Je 13 let čekání odpustitelných?
Hra samozřejmě není dokonalá, ale často jsem se setkával s pomalým načítáním mapy, velmi nepříjemným bugem během jednoho konkrétního boss fightu a problémy s přidělováním bodů do vylepšení zbraní.
Pokud bych se postavil do role fanouška, který hrál i první díl, těch 13 let čekání bych Remedy klidně odpustil. Kvalita vás bude provázet celou hrou a těžko bych hledal věc, kterou Alan Wake II nedělá alespoň lehce nadprůměrně.
Verdikt
Alan Wake II je opravdovým uměním a jsem si jistý, že v následujících letech bude sloužit jako vzor pro jiné hororové tituly. Na Remedy ale čeká těžký úkol. Toto vše opakovat znovu, možná i několikrát. Ale pokud druhé pokračování mělo něco ukázat, tak to, že to dokáží.
