Recenze: Black Mirror - Posel smrti v novém kabátu

Znovuzrození původně české adventurové legendy přineslo THQ Nordic. Posel smrti je opět mezi námi.

Reklama

Recenze: Black Mirror - Posel smrti v novém kabátu

Návrat absolutní ikony české adventurové scény. Nevím, jak jinak výstižněji by se vlastně tenhle reboot mohl označit. Mladší krev už možná při zaslechnutí názvu hry Posel smrti (nebo případně Black Mirror) tolik nezbystří, ale to je jen další důvod k tomu, abychom si tuto legendu v rychlosti historicky představili.

Adventura s velkým "A"

Posel smrti se na monitory hráčů poprvé dostal v roce 2003, a to v opravdu velkém stylu. O jeho zrození se postaralo české vývojářské studio Unknown Identity, které se záhy dočkalo velké chvály, neboť příběh a celkové zpracování tohoto titulu bylo ve své době zkrátka perfektní. Hra dostala kompletně český dabing a tuzemští hráči ji přijali jako jednu z nejlepších adventur vůbec. Dokonce se dočkala i dvou dalších pokračování, které ale už vytvořilo německé studio Cranberry Productions.

Nyní - téměř o patnáct let později - přichází reboot této série pod taktovkou THQ Nordic. Ač je hra označována jako hororová adventura, nemusíte se bát. Nečekají vás žádné lekačky - spíše jde o temnou zápletku a zvláštní mystično spojené s místem, kam se vypravíte. Titulu jsem věnoval pozornost už od letošního GamesComu, kde jsem měl možnost si preview hry vyzkoušet. Tehdejší build měl ještě své mouchy hlavně v souvislosti s optimalizací a tajně jsem doufal, že se tyto neduhy podaří rychle odstranit. Zadařilo se? Pojďme se na hru společně podívat.

Příběh s ručením omezeným

I v novém Black Mirror se děj stejně jako v minulosti odehrává na panství Black Mirror, které patří rodině Gordonů. Tentokrát ovšem tajemné sídlo nestojí v Anglii, ale konkrétně ve Skotsku. Nejde totiž o pokračování původní série, ale spíše spin-off. Hlavním hrdinou je David Gordon, který se v roce 1926 vrací ke své rodině poté, co za tajuplných okolností spáchal sebevraždu jeho otec. Po návratu na panství začíná odhalovat zdejší tajemství a při prozkoumávání temných zákoutí rozkrývá děsivé události, které rodinu Gordonů provázely.

Zápletka se rozvíjí pěkně postupně a přiznám se, že mi úvodní část přišla svým osobitým stylem vyprávění sympatická. Postupně poznáte řadu postav, které na panství žijí a které na první pohled skrývají svá tajemství. Atmosféra je zde hmatatelná a příjemně dokresluje herní zážitek. David se vydává po stopách pátrání svého otce a postupně odhaluje rodinné prokletí, které Gordony sužuje po desítky let. Jak mu teď ale zabránit? To už je jen na vás. Občas dokonce dojde i na výběr, ve kterém vaše rozhodnutí má určitý důsledek v budoucnu, ale jedná se spíše o drobná zpestření.

Děj bohužel začíná trochu vrávorat přibližně pří náběhu do poslední třetiny. Jako kdyby si vývojáři řekli, že teď musí konečně přijít vyvrcholení, a proto najednou přišli s odhalením všech možných zvláštností a bizarností, které příběh obklopují. Závěr je zkrátka dosti chaotický a celé mi to přišlo trochu odbyté. Původní potenciál pozvolna se rozvíjejícího příběhu byl ten tam a závěrečná kapitola nepřinesla žádné emoce či hlubší zdůraznění toho, co se v ní vůbec odehrálo. Škoda.

Hádanky

I původního Posla smrti provázela spousta hádanek a novinka mu zůstává v patách. Na puzzly budete narážet celkem často, ale většinou není jejich rozluštění přehnaně těžké, což ale hodnotím pozitivně, protože sám nemám moc rád, když mě hra hádankami odvádí od příběhu. Myslím, že obtížnost je adekvátní tak, aby nedošlo ke zbytečným zásekům hráčů, ale ani k nabytí pocitu, že je jejich řešení stupidně jednoduché.

Krásné světlo, zvučné audio

Grafické zpracování hry hodnotím jako velmi dobré především z jednoho zásadního důvodu. Tím je světlo. Vývojáři si dali se světelnými a stínovými efekty opravdu práci a při nočních procházkách po temném sídlu si jich nepochybně všimnete. I animace jsou vytvořeny hezky, chybí ale bohužel jedna zásadní věc - synchronizace rtů postav. Není to vždy tak zlé, ale občas mluví modely postav velmi nepřirozeně a frázování do animace zkrátka nesedí. Pochválím i audio stránku hry, protože veškeré zvuky dodávají atmosféře hry život a ve vypjatých chvílích vám opravdu navodí husí kůži. Podařil se i dabing a přízvuk postav se skutečně povedl zasadit do daného prostředí. Ústřední píseň, kterou jste mohli slyšet například i v traileru (a nechybí ani v závěrečných titulcích) také sedla výborně.

Ovládání a hratelnost

Možná tady narážíme na menší kámen úrazu. Hra nabízí podporu gamepadu, ale sám jsem ji bohužel vyzkoušel jen na klávesnici - a není to nic moc. Samozřejmě nebudeme přehánět - není to tak zlé, ale postavu ovládáte pomocí WASD a kamera je vždy uchycena v určitém bodě obrazovky a pouze se natáčí podle toho, kam se zrovna vydáte. Ovládání tedy musíte za běhu měnit tak, aby David skutečně šel tím směrem, kterým potřebujete. Dá se na to zvyknout, ale provedení není úplně štastné.

Co se týče hratelnosti, zamrzí jen trochu delší načítání při přechodech mezi jednotlivými lokacemi a přibližně dvakrát jsem narazil na bug, kdy se postava zkrátka zasekla (přestože zbytek hry fungoval dál) a odmítla např. dokončit dialog nebo zkrátka pokračovat. Restart hry a načtení checkpointu ale všechno vyřešilo a jinak byl titul plynulý bez větších problémů. Oproti preview verzi nastalo tedy obrovské zlepšení.

Shrnutí

Black Mirror oživuje dávnou klasiku na poli adventur a přestože se asi nestane podobným svatým grálem tohoto žánru, jako tomu bylo v případě původní hry v českých končinách, své fanoušky si může najít i mezi hráči, kteří jsou původní trilogií nepolíbeni. Bohužel ale nenabídne dostatečné rozuzlení příběhu s významnějším přesahem tak, abyste si řekli "Tohle je hra, kterou si jednou projdu zase celou znovu". Zkrátka a dobře je škoda, že si na finální kapitole nedali vývojáři a scénáristé více záležet. Mohlo to všechno dopadnout úplně jinak a hra by si ve spojení s hezkým vizuálem, atmosferickými zvuky a návazností na "známý" rod Gordonů připsala titul důstojného následníka. Takhle je to ovšem takové nemastné a neslané.