Death Stranding vyšlo na Playstation 4 již 8. listopadu minulého roku. Titul od Hideo Kodžima se ale dostal na PC teprve nedávno. I zarytí počítačoví hráči tak mají nyní příležitost si tento kontroverzní, ale zároveň detailně zpracovaný titul zahrát. Od vydání na počítače uběhly 2 týdny a recenzí je samozřejmě na internetu tuna. My se proto na hru podíváme malinko z jiného úhlu.

Jak již bylo naznačeno, Death Stranding je kvůli své hratelnosti rozporuplným titulem. O hře se přezdívá jako o simulátoru chození. Recenze ovšem často hodnotí hru okolo 80 %. My vám proto nyní dáme 7 důvodů, proč do hry 60 euro a desítky hodin investovat. V druhé části si ovšem shrneme stejný počet důvodů, proč se hře vyhnout.

PS: vše bez spoilerů


Grafika

Začněme u vzhledu. Grafická stránka hry se prostě povedla. Death Stranding využívá Decima engine známý například z Horizon Zero Dawn. Scenérie ve hře vypadají krásně, optimalizace je na dobré úrovni a u postav lze vidět reálnou podobnost s herci. Je pravda, že ocenění dobré grafiky, která je zasazená v prostředí připomínající pustý Island, není zrovna lehké.

Své kouzlo přesto každá scenérie má. Textury působí ostře, postavy mají spousty detailů a na hru je zkrátka radost se dívat.

Hudba

Ludvig Forsell stvořil dílo, které může být z hlediska audia srovnáváno se Zimmerem a jeho Interstellarem. Písně se v průběhu hry objevují tam, kde vás čeká největší překážka. Ve chvílích, kdy putujete pustou krajinou s důležitou objednávkou na zádech. Potom, co se v příběhu posunete dále a ptáte se sebe co bude dál. Kamera se v tu chvíli vzdálí, okolní ruch ztlumí a filmový zážitek je na světě.

Co se interpretů týče, často se potkáte s Low Roar. Nechybí ale ani Alan Walker a CHVRCHES. Samozřejmě se hudební vkus lidí liší a můžete tak nad autory ohrnout nos. Faktem přesto zůstává, že písně atmosféru dotváření dobře a svědčí o tom i nominace a několik výher v hudebních kategoriích na loňských The Game Awards 2019.

Napětí

Napětí při hraní bude těžké popsat bez vyzrazení zápletky záporáků nebo části příběhu. Přesto to zkusíme. Jak je veřejně známo, v Death Stranding jste doručovatelem zboží. Zároveň se k tomu váže jistý příběh. Při samotném doručování vás čeká mnoho nástrah. Některým se dá vyhnout, jiným moc ne. Pokud skončíte "v brindě", hra dokáže navodit velké napětí. Budete se bát, plížit, ale můžete k situaci přistoupit i agresivně. Horor to samozřejmě není, ale v jistých situacích se řada hráčů bát jistě bude.

Nemusíte přitom nutně skončit v prekérní situaci. Některé zásilky mají časový limit, jiné jsou křehké. To poslední, co chcete, je poškodit balíček po dlouhé tůře napříč kontinentem a začít od znova. U příběhu je to podobné, ale tam už bychom vyzradili až příliš.

Strategické rozhodování

Doručování zásilek se může zdát jako hračka. Podle obrázků výše ale jistě tušíte, že moc dálnic na ve světě Death Stranding není. Kromě nehostinného terénu navíc bojujete s počasím a oblastmi, kterým se opravdu chcete vyhnout. Sam, hlavní postava, navíc nemá nekonečný inventář, do kterého můžete dát tunu pomůcek. Vlastní vybavení si nesete, podobně jako zásilky, na zádech. Potřebujete s sebou žebřík nebo lano? V tom případě ponesete o pár kilo navíc. Volit tak musíte nejen vhodnou cestu, ale i vybavení. Rozmyslet si budete muset i pořadí, ve kterém doručení balíků provedete.

Multiplayer

V Death Stranding naleznete asynchronní multiplayer. S dalším hráčem se tak přímo nepotkáte. Jste ovšem v lobby s dalšími desítkami doručovatelů. Jejich stavby se po odemknutí dané oblasti objeví i na vaší mapě. Pomáhat si můžete i při akci, kdy na vás duchové ostatních hráčů hází zásilky s bojovými i obrannými prostředky. Vzhledem k příběhu tento styl multiplayeru dává opravdu velký smysl. Otázkou je, zda to průchod některými oblastmi až moc neusnadňuje. Pokud je vaše odpověď ano, můžete si například zvýšit obtížnost. Problém vyřešen.

Příběh

Dostáváme se k příběhu. Ještě, než tu začneme vychvalovat, tak je třeba zdůraznit, že celý tento prvek má i svá negativa a ta si rozebereme později.

Příběhová linka by se dala rozdělit na dvě části, které spolupracují ruku v ruce. Jedna se týká minulosti a proč je svět takový, jaký je. Druhá posouvá přítomný děj. Na začátku máte tunu otázek. V úvodních hodinách pak přibývají, ale pozvolným tempem začnete přicházet na odpovědi. Touha dozvědět se více o minulosti vás žene dopředu. Zároveň se tím posouváte přítomný děj. Nechybí zvraty a precizní odvyprávění.

Je pravda, že občas budete prostě hodiny doručovat a čekat na další scénu a rozhovor. O kvalitě příběhu ale mluví především skutečnost, že právě tyto rozhovory a cutscény představují dostatečnou motivaci. Jakmile totiž daná scéna nastane, budete si připadat jak v kině při sledování zajímavého, dobře odvyprávěného filmu.

Zážitek

Nakonec zde máme to, co si odnesete po dohrání, totiž zážitek. Jde o kombinaci všech výše zmíněných aspektů. Hideo Kodžima dokázal vytvořit hru, jenž se vám zapíše do duše. V dobrém i ve špatném. Hudební doprovod spolu s promyšleným a zajímavým příběhem ve skvělém grafickém kabátě dělá ze hry mistrovské dílo. Multiplayer je zde originálně zpracován, jisté části hry nabízejí prvky akce i strategie. Jde v mnoha směrech o videoherní poklad, který by si měl každý alespoň vyzkoušet.


Death Stranding samozřejmě není dokonalou hrou a mnoha lidem se nebude líbit ani příběh, natož pak hratelnost. V druhé části, která vyjde později, si proto rozebereme, proč se hra v často neliší od jiných a z jakých důvodů byste se měli doručování balíků jasně vyhnout.

Za klíč ke hře děkujeme společnosti Hype Czech.