[Deníček Grunexáka] Katowice 2017

Naše cesta započala v ranních sobotních hodinách. Nám Jihlavákům kolem sedmé hodiny a Pražákům o něco dříve. Poté, co jsme se všichni čtyři sešli v jednom autě, mohli jsme pokračovat v jízdě přímo do Katowic, která trvala něco přes tři hodiny. Samozřejmě několik benzínek se dočkalo naší maličkosti, protože některé úseky na dálnici, které při jízdě připomínají spíše surfování na moři, byly téměř neporazitelné, co se zadržování týče. Po zdolání několika velkých vln a po průjezdu Ostravou, kde bylo nutné mít plynové masky a v autě na max písničku od Nohavici - Ostravo, jsme dorazili k hotelu a naše objevování Katowic mohlo začít. Od hotelu jsme se vydali přímo do centra veškerého dění. Je vidět, že Katowice v tomhle období prakticky nežijí ničím jiným, na náměstí uvidíte velikou trofej, hned vedle velkého nápisu "I <3 Katowice".

Kolem sebe vidíte jen nažhavené gamery, kteří mají dres svého oblíbeného týmu, především Virtus Pro, ačkoliv ti se nedostali daleko, fanoušci jim zůstali věrní a dokonce i při finále jste mohli slyšet skandování: "Virtus Pro, Virtus Pro!". Ale zpátky k našemu putování do Spodku, kde se vše odehrávalo. Když jsme se přibližovali, viděl jsem nekonečnou frontu, která netrpělivě stepovala po celém chodníku kolem areálu. Dosud si pamatuji na pohled jednoho z čekajících, který měl ve své elektronické cigaretě harmoniku, takže se postaral o zábavu svého okolí. Po vstupu do areálu, kdy jsme díky Press vstupu nemuseli poslouchat harmoniku v řadě, jsme zavítali na výstaviště, kde bylo snad všechno, co si pod pojmem "gaming" můžete představit. Ať už virtuální realita, kterou jsme viděli na každém kroku, nebo speciální krychle od HP, kde bylo možné pařit oblíbenou hru, zatímco to s váma házelo a přes dým jste snad ani na monitor vidět nemohli. Na to, kolik lidí se na akci sešlo, se netvořily ani moc velké fronty, takže bylo možné s trochou trpělivosti během dne vyzkoušet snad všechno, co vás zaujalo. A to vše většinou v přítomnosti krásných hostesek, cosplayerek a nebo třeba ještě krásnějších Grunexáků. Pokud vás již omrzely předváděčky, mohli jste chodit po obchodech s merchem, kde nebývalo neobvyklé odcházet o tisíce chudší, a nebo si třeba najít nového oblíbeného streamera, díky tomu, že stojí uprostřed procházejícího davu se skvělou reklamou (viz. fotka).

A pokud ani tohle není to, co hledáte, tak určitě vás zaujme nabídka "FREE HUGS", kterému prostě většinou nelze odolat, teda pokud ho zrovna nenabízí bezzubý Pepa s prvním knírkem. Přiznám se, že tomu jsem se raději vyhnul. Po porhlídce výstaviště jsme se šli podívat na první CS:GO zápas. Myslím si, že nikdy nezapomenu ten pohled, který následoval po vstupu na stadion. Jelikož náš online manažer, Vojta, nás vzal nahoru, viděl jsem pod sebou, před sebou, vedle sebe a nad sebou tisíce lidí, kteří netrpělivě očekávají příchod hráčů. Byla to moje první velká herní akce a přiznám se, že mi po tomhle prvním pohledu naskočila husí kůže.

Poté, co jsme usedli do úplně první řady, započal zápas mezi Faze a Immortals. Zápas si všichni plně užívali a sledovali, jak nakonec Faze udolali Immortals celkem s přehledem, čemuž se z bližšího e-sport hlediska budeme věnovat níže. Dále následovalo hledání toho nejlepšího pokrmu, ovšem je velmi obtížné nenarazit na obchůdek, který vám prodá snad jen "zapekanie", což v Polsku je něco jako párek v rohlíku u nás, jen asi o deset úrovní nechutnější. Tak jsme se nakonec dostali ven, kde už byl výběr jídla o něco bohatší. Poté následovalo opět pár koleček kolem výstaviště a pohledů na krásné cosplayerky a započal další zápas - tentokrát mezi Heroic a Astralis, který se zdál opět neskutečný. Po prožití těchto dvou skvělých zápasů, jsme se odebrali do tamní restaurace na skvělý burger. Po naplnění jsme se odkutáleli zpět na hotel, kde se na nás z recepce usmívali krásné recepční. Večer jsme měli jasně daný cíl, a to Mariacka! Vojta, jako zkušený mazák, nás dovedl na místo činu, bohužel tahle pijácká ulice byla naprosto beznadějně zaplněná a nakonec jsme to museli otočit zpátky k hotelu. Při cestě zpátky jsme jako správní reportéři zdokumentovali měnící se barvy pod tramvají, zjistili jsme, že náměstí v noci je jako jeden velký flashbang, dělalo se nám špatně z výtahu, který byl prosklený a jezdil na boku vcelku vysoké budovy a taky jsme se stali svědky pouličního MMA zápasu, dobře, tak zkrátka bitky opilých Poláků. Na hotelu jsme zasedli ke stolům a probírali taktiku na následující den. Další den byl dnem finálovým, protože večer proti sobě ve finále nastoupí Astralis a Faze.

Ráno jsme po skvělé snídani a chvilky odpočinku přejeli z hotelu opět na místo dění. Jelikož se finále odehrávalo až o půl šesté, fronty nebyly tak velké jako předchozí den, ale i přes to na akci proudily davy. Na výstavišti jsme pro vás nafotili několik krásných hostesek jednodtlivých firem a vašim úkolem bude vybrat tu nejlepší, jako tomu bylo i v předchozích letech.

S nadšením jsme zkoušeli a koukali na skvělé produkty, nejvíce mě v paměti utkvěl (s prominutím) kravský notebook s prohnutým displayem. Při pohledu na něj jsem si říkal, že vlastně už je jedno jestli si vezmu počítač nebo tuhle obrovitánskou obludu s mechanickou klávesnicí. Poté nás čekala tiskovka s hráči týmu Immortals. Rozhovor můžete vidět na našem Youtube.

Po několika hodinách objevování na výstavišti a plnění novinářských povinností, jsme zašli na scénu, kde se to večer mělo všechno odehrát - velké finále. Přišli jsme přesně na přebírání Starcraft poháru a atmosféra byla vážně neskutečná, ale upřímně né o moc více, než byla po chvíli, co se na stage dostavil Hardwell. Hrál sice krátce, cca 20 minut, ale show to byla obrovská a i v press oblasti před pódiem, se nedalo absolutně pohybovat.

Nicméně to nebylo to, na co většina hráčů čekala. po odchodu Hardwella přichází nástup hráčů, přesněji týmu Astralis a Faze. Při nástupu pocítíte horko ze šlehajících plamenů, které doprovázeli příchod hráčů. Hráči si stoupli před publikum, které svým křikem dokázalo za doprovodu dramatické hudby vykouzlit neskutečnou atmosféru, při které se zamyslíte, že tohle má od obyčejného hraní počítačových her daleko, tohle je regulérní sport, e-sport! Každý kill, každý headshoot, každý granát vyčaroval v aréně něco neskutečného. Lidé hltali každou vteřinu, která se na plátně odehrála. Bohužel jsme se z několika důvodů museli odebrat do auta ještě před koncem finále, abychom přijeli do Čech v rozumný čas, jelikož následovalo pondělí, ale závěr finále jsme někteří stihli ještě na streamu a Astralis se stali absolutním vítězem. Opět vám naskočí husina poté, co se podíváte na záznam při zvědání poháru, ale stále to je nic oproti tomu, co zažijete přímo na místě. Každý pravý hráč by si tohle měl zažít. Bylo to neskutečné!

Překvapení turnaje

Od dánsko-švédského týmu Heroic se toho čekalo asi nejméně a jinak to nevypadalo ani po třetím zápase, kdy měli na kontě jen jednu výhru proti North a dvě prohry s týmy Cloud9 a SK Gaming s nepříliš motivujícími poměry 16:7 a 16:5. Pak ale přišlo něco, co by asi čekal málokdo. Po Natus Vincere se slovenským GuardiaNem v sestavě si tento čtyřdánový celek poradil i s domácími kandidáty na celkové vítězství Virtus.pro, čímž jim naprosto nečekaně vystavil stopku v další cestě turnajem. Pohádku ukončili kolegové ze stejné země, budoucí vítěz celého turnaje, dánský Astralis. I když se Heroic krásným výkonem v poměru 12:16 na obou mapách o další postup rval, na značně silnějšího soupeře Astralis zkrátka neměl. I tak si ale zaslouží velké uznání a kromě příjemných 20,000 $ si z Polska odvážějí hlavně skvělý pocit, který mají přibalený naprosto zaslouženě.

Zklamání turnaje

Pravým opakem Heroic bylo více týmů, z našeho pohledu se však rozhodně více čekalo od OpTic Gaming, kteří jako jediní z kvalifikovaných nezískali jediné vítězství, ikdyž nutno podotknout, že vždy bojovali až do konce, o čem svědčí body 12, 8, 10, 12 a 13. Nepotěšili ani Ninjas In Pyjamas, kteří si svoje jediné vítězství připsali v posledním utkání právě proti statisticky ještě horším OpTic Gaming.

Skuteční vítězové

Turnaj v Katowicích zažil mnoho příběhů, ovšem ten zkrátka a dobře největší zážitek je cíl toho všeho, proč se podobné akce konají. Vyhrát! Tentokrát s tímto naprosto nesrovnatelným pocitem odjel domu tým Astralis, který svou formu prokázal opravdu neuvěřitelně na posledních velkých šesti turnajích, kdy si vítězství připsali hned na třech z nich. Astralis se ve finále utkali s FaZe Clan, jehož forma na turnaji byla velkolepá. Tým Faze Clan, který byl kompletně namíchaný co se národnosti týče (karrigan - Dánsko, allu - Finsko, NiKo - Bosna a Hercegovina, kioShiMa - Francie a rain - Norsko), na celém turnaji prohrála dvakrát včetně velkého finále. V obou případech podlehli právě Astralis, přičemž druhým zápasem bylo poslední utkání ve skupině, kdy o postupu obou těchto týmů už bylo rozhodnuto. Ne náhodou Astralis patří první místo v celkovém hodnocení týmů CS:GO.

Osobní vítězství

Kromě trofeje a pocitu vítězství svého týmu, které u srdce musí těšit bezesporu nejvíce, si jeden z hráčů odnesl ještě speciální ocenění. Asi by bylo přinejmenším divné, kdyby se nejednalo o některého z hráčů vítězného týmu. Žádné překvapení se nekoná, největším "clutchmasterem" se stal dán Xyp9x, který nasbíral 12 clutchů.

Neutichající podpora domácích

Ani Faze Clan, ani Astralis. Největší podporu i při samotném grandfinále měl domácí tým Virtus.Pro, který se, ačkoliv dost nešťastně, bohužel za hranice skupiny nepodíval. I když  to hráči VP domů asi nemají příliš daleko, už ve skupině je tam poslal podceňovaný Heroic, který si vítězstvím 16:14 na Nuke nejen zajistil postup ze skupiny, ale hlavně konečně vydobyl pozornost fanoušků. 

Jediný přemožitel

Brazilský celek Immortals se svými jistými výkony zařadil mezi velká překvapení turnaje. Poté, co ve skupině prohrál jediný zápas proti Faze Clan, porazili mnohem slavnější týmy a hlavně se stali jediným týmem, který byl na turnaji schopen odpovědět na formu pozdějších vítězů Astralis. Bohužel i pro ně samotné se na turnaji našel jeden tým, který jim nadělal značné problémy, a tim byl právě Faze Clan, proti kterému nastoupili v semifinále. Neuspěli. Ačkoliv věty začínající slovem "kdyby" nemáme rádi, nemůžeme dostat z hlavy myšlenku, že právě Immortals by v případě jiného výsledku v semifinále touto chvílí dost možná stáli na stupních vítězů. No nyní už asi ne. Brazilskou partu, konkrétně hráče Lincoln 'fnx' Lau jsme s využitím překladatele vyzpovídali, i když nebylo to spíš naopak?