Recenzujeme novinku Ghostwire: Tokyo, která přináší svěží nádech japonských mýtů do hry, která vlastně nechce být hororem.
GhostWire: Tokyo vydá Bethesda Softworks v řádném termínu už tento pátek a akční duchařina s hororovým nádechem z dílny Tango Gameworks, s jejichž rukopisem vznikaly tituly The Evil Within, se tak dostává do hledáčku PC i PS5 hráčů.
Spíš thriller než horor
Nutno podotknout, že už z prvních trailerů bylo patrné, že GhostWire nebude aspirovat na ryze hororový titul, ale staví spíše na mysteriózní atmosféře a akčních soubojích s paranormálními nepřáteli. Ve hře prakticky nejsou žádné lekačky a pokud se hororovkám záměrně vyhýbáte, věřte, že v tomto případě jsou obavy úplně zbytečné. Vše je zasazené do japonské metropole, ze které za podivných okolností zmizeli obyvatelé v hrozivé mlze. Stejnému osudu se jen o fous vyhne hlavní postava, japonský mládenec Akito. Zachrání ho nezištně duch KK, který právě zoufale hledá tělo, které by využil jako hostitele. Vzniká tak poměrně složitý, ale symbiotický vztah mezi těmito dvěma protagonisty.
Do Tokia se mezitím nastěhovala partička duchů a démonů. Vše má na svědomí maskovaný záporák, o kterém vlastně vůbec nic nevíte, ale minimálně KK tušení má a společně se vydáte na cestu záchrany neony ozářeného Tokia a z Akitova pohledu především jeho sestry, která v tom všem zmatku zřejmě hraje nějakou roli.
Japonská kultura all-inclusive
Leckde se zjevují utrápené duše původních obyvatel, které můžete zachránit do talismanu Katashiro a téměř vše je lemováno japonskou kulturou a odkazy na ní. Nad budovami se vznáší Tengu, v potemnělé budově se po vás začne sápat strašidelná démonka Kichisake a v obchodech zůstala za přepážkou jen dvouocasá kočka Nekomata. Detaily japonských odkazů vnesených do tohoto herního prostředí jsou precizní. Máte-li rádi japonskou kulturu, hru si nepochybně užijete. Město působí autenticky a do narativu svým vzezřením zapadá výborně. Nesmím zapomenout zmínit, že i povedený dabing je samozřejmě japonský.
Váhající rozkrývání zápletky
Co už trochu pokulhává, je vyprávění příběhu. Asi je to nakonec záměr, ale ani po čtyřech hodinách hraní zkrátka nemáte ponětí, kam děj vlastně směřuje a bohužel se ani nerozvíjí příliš dynamicky. Ani KK není moc sdílný a často se proto příběh ze hry dostává tak nějak na druhou kolej mezi zpřístupňováním další části města purifikací bran Torii. Přitom příběh hlavní linie vychází přibližně na deset hodin čistého času. Emotivně zaobalené rozuzlení samozřejmě přichází, nechybí ani pořádný boss-fight, jen ta cesta je taková nemastná a občas by hře neuškodilo trochu sebevědomější směřování za dalším posunem v ději. Najdete zde i další vedlejší úkoly, zajímavé interakce se zvířaty, která jsou mimochodem docela výrazným prvkem hry a příjemným zpestřením, ale osobně si spíše potrpím opravdu na hlavní příběhovou linii.
Souboje s monstry a démony
Soubojový systém je zajímavý. Zábavný je do jisté míry taky, ale časem se jeho dynamika také lehce vyčerpává. Hra vám postupně představí různé elementy, které dokážete s pomocí KK využívat, a tím zatopit nepřátelům. Každý element má rozdílné vlastnosti – rychlost a množství projektil a samozřejmě také poškození. Využívat můžete i další doplňkové zbraně či svitky.
Zpočátku vše působí trochu kostrbatě a úplně nadšený jsem rozhodně nebyl, ale po ujasnění toho, jak dovednosti kombinovat, se do bojové vřavy rychle dostanete, ať už likvidujete hordy „slendermanů s deštníky“ nebo poskakující bezhlavé japonské školačky. Někdy to navíc se schopnostmi nejde a hra vás tak sama přiměje vrhnout se spíše do stealth módu.
Vizuál a soundtrack
Grafika je solidní, ale na druhou stranu určitě ne přelomová. Testoval jsem PC verzi (povětšinou s vypnutým ray-tracingem, jehož přidaná hodnota mi nepřišla natolik významná oproti propadu snímkové frekvence) a nemůžu říct, že bych byl nespokojený.
Prostředí je hezké, často jsem byl až překvapený detailem některých doplňkových textur, zatímco jindy jsem byl zase trochu rozčarovaný z ne úplně dobře dotažených efektů či animací. GhostWire vás asi neuchvátí nádhernými scenériemi, ale pro své prostředí zkrátka nabídne to, co je potřeba. Soundtrack je naopak velmi dobrý a do rámce příběhu i atmosféry zapadá celistvě.
Shrnutí
GhostWire: Tokyo je tak trochu rozporuplným titulem, který ale z principu není špatný. Hororový nádech je vskutku letmý, příběh se rozvíjí bohužel utahaně a nesourodě, mnoho záležitostí tak nějak zůstane ve vzduchu nevysvětleno, ale po dokončení jsem ze hry vlastně nabyl docela dobrý dojem. Obrovský fanservis milovníkům japonské kultury, dobrý soundtrack, zabudované letmé RPG prvky, dobře fungující dvojice hlavních protagonistů a finální melancholie v příběhu… Těch pozitiv vlastně není málo a hlavní otázkou možná zůstává, jestli vás bude bavit trochu svéhlavý soubojový systém, který může po čase působit repetitivně. A jestli vás v první polovině neunudí táhnoucí se dějová linka. Musím ještě dodat, že hra na počítači fungovala velmi dobře a nesetkával jsem se s žádnými zásadními bugy či propady snímků. Za to si vývojáři také zaslouží ještě jedno plus navíc.
